Čeleď | VIOLACEAE |
Rod druh var. | Viola mauritii Tepl. sect. Viola |
Seznam literatury | Zap. Ural‘sk Obshch. Lyubit. Estestv. 7(3): 37 (1882) |
Původní oblast | e. Europe to Russian Far East and Mongolia |
Primární biom | Temperate |
Biotop | společenstva houštin a lesů |
Popis | listy řapíkaté, ledvinité nebo srdčité, mělce vroubkované, tenké, lysé, květy 10-13mm, kališní ušty kopinaté, petaly podlouhlé nebo vejčité, ostruha přímá, 1-4mm dlouhá |
Velikost | 5-15cm |
Barva | světle fialový |
Květ | jaro |
Ca | |
Typ | trvalka |
Pěstování | Chladné stanoviště s humózní, vlhkou půdou, stín Alpinkový skleník, humózní, vlhká půda, stín |
Množení | zimní výsev, málo zasypat, klíčí 1-3 měsíce, 13-16°C dělení po odkvětu a na podzim |
Synonyma | Viola willkommii Tepl. |
Rozšíření | 1 Evropa 14 Východní Evropa (RUE Východ evropského Ruska, RUN Sever evropského Ruska) 3 Temperátní Asie 30 Sibiř (ALT Altaj, BRY Burjatsko, IRK Irkutsko, KRA Krasnojarsko, TVA Tuva, WSB Západní Sibiř, YAK Jakutsko) 31 Ruský dálný východ (AMU Amur, KHA Chabarovsk, MAG Magadan) 37 Mongolsko |