Skalničky
Panzerina lanata (L.) Soják  
Úvod
Čeledi
Rody
Rozšíření
Biotop
Synonyma
Typy
Galerie
Info
ČeleďLAMIACEAE
Rod druh var.Panzerina lanata (L.) Soják 
Seznam literaturyČas. Nár. Mus., Řada. Přír. 150: 216 (1982)
Původní oblastSiberia to China
 Panzeria alaschanica
 Panzeria albescens
Primární biomTemperate
Biotopspolečenstva stepí
Nadmořská výška900-2700m
Popislodyžní listy okrouhlé až široce vejčité, dlanitě 5laločné, cípy klínovité, zpeřené nebo vroubkované, přesleny mnohakvěté, květy 20-35mm dlouhé, hedvábně huňaté
Velikost15-30cm
Barvažlutavý, bílý
Květléto
Ca
Typtrvalka
PěstováníVolné plochy s hlubší, drenovanou půdou, plné slunce
Alpinkový skleník, bohatší, drenovaná půda, slunce
Množeníjarní výsev, málo zasypat, klíčí 1-3 měsíce, 13-16°C
dělení časně zjara; řízky koncem léta
SynonymaBallota lanata L.
Leonuroides alaschanica (Kuprian.) Rauschert
Leonuroides albescens (Kuprian.) Rauschert
Leonuroides argyracea (Kuprian.) Rauschert
Leonuroides kansuensis (C.Y.Wu & H.W.Li) Rauschert
Leonuroides lanata (L.) Rauschert
Leonuroides parviflora (C.Y.Wu & H.W.Li) Rauschert
Leonurus lanatus (L.) Pers.
Panzeria alaschanica Kuprian.
Panzeria albescens Kuprian.
Panzeria argyraceae Kuprian.
Panzeria kansuensis C.Y.Wu & H.W.Li
Panzeria lanata (L.) Bunge
Panzeria lanata var. albescens (Kuprian.) Krestovsk.
Panzeria lanata f. kansuensis (C.Y.Wu & H.W.Li) Krestovsk.
Panzeria lanata var. parviflora (C.Y.Wu & H.W.Li) Krestovsk.
Panzeria parviflora C.Y.Wu & H.W.Li
Panzeria tomentosa Moench
Panzerina argyracea (Kuprian.) Doronkin
Panzerina lanata var. alaschanica (Kuprian.) H.W.Li
Panzerina lanata f. alaschanica (Kuprian.) Krestovsk.
Panzerina lanata var. albescens (Kuprian.) H.W.Li
Panzerina lanata var. argyracea (Kuprian.) H.W.Li
Panzerina lanata ssp. argyracea (Kuprian.) Krestovsk.
Panzerina lanata f. kansuensis (C.Y.Wu & H.W.Li) Krestovsk.
Panzerina lanata var. parviflora (C.Y.Wu & H.W.Li) H.W.Li
Rozšíření3 Temperátní Asie
     30 Sibiř (ALT Altaj, BRY Burjatsko, CTA Čita, IRK Irkutsko, KRA Krasnojarsko, TVA Tuva)
     36 Čína (CHI Vnitřní Mongolsko, CHM Mančurijsko, CHX Sin-ťiang)
     37 Mongolsko
Verze 10.0
(c) 1990-2025 RNDr. Pavel Slabý